14. 4. 2008

Druhá dubnová neděle

Vrcholem druhé dubnové dostihové neděle byla na měkké dráze Velká dubnová cena.
Druhá dubnová neděle začala křikem mé dcery, které se razí první zub. Cesta do Velké Chuchle vlakem byla tradičně klidná. Jezdím naší modernizovanou železnicí už věčnost, tak jsem otrlý, protože čas je na dráze relativní. S jediným dobrým rodákem, ale žádným dobrákem, přezdívaným Dodo, jsme dorazili na závodiště mezi prvními. Nasát plíseň a voblemcnout zdroje. Před první cenou jsem v ohradě obdivně vzhlížel ke CLARKOMOVI, jako k favoritu dne s nejnižším kurzem, který své soupeře natolik převyšoval svým exteriérem, že o jeho vítězství jsem ani na vteřinu nezapochyboval a který mi také potom lehce zvítězil. Dodo nazval CLARKOMA flekatým chlupáčem a prohrál balík na Borůvce. V druhém handicapu byl Lukáškem zadržen krvácející COMPARABLE na konci lahovického oblouku z čelní pozice. Doufám, že bude tento pěkný hnědák brzy v pořádku. COMPARABLE jsem dal do malého pořadí s AMARANTHOU, která sice nakonec v boji zvítězila, ale kdo chce moc. Ve třetím handicapu jsem bezradně sledoval jisté vítězství RAMARA, když moje LINGREN doběhla až na pátém. Ve čtvrtém dostihu jsem svázal dva šancovní koně, SIR ALZAO a OLEANDRO spolu opravdu doběhli, ale až na čtvrtém a pátém místě. Byl to boj a já prohrával. Vyhrál syn slavné VAPETY, tříletý VERNAL POINT s kurzem jedna ku šedesáti !!! V pátém jsem měl v ohradě se SHARPOURA stejný dojem jako z CLARKOMA. A světe div se, podruhé jsem bral vítěze. Opojen výhrou i desetistupňovým pivem, zapomněl jsem si včas vsadit v hlavním dostihu na PALDOXE. Průběh dostihu potvrdil mé odporné předpoklady o počáteční aktivitě TORLUSE a CITY HALLA, ale bohužel Srncem pulovaná RABBIT MONTJEU už tolik vodivá nebyla a dál to bylo v poklidu na čekanou. Od šesti set se hádalo, kdy vyrazí z koní ze silných s koncem dříve domu. PALDOX vypadal na tří stech ještě na věnec. Pak ale Váňovo huňáči nedali nikomu ani čichnout. V šestém klání odpoledne jsem se věnoval stravování a přepočítávání výher. V sedmém nebi jsem bral znovu za vítěze ADJIKKU, ale svět už se ničemu nedivil. Ono totiž pro něj i pro ostatní a samozřejmě i pro mou maličkost, byl jediným středo bodem toho času, převod na velké pořadí dvacet čtyři tisíc sto sedmdesát osm korun!!! Které nakonec trefil chlapec ve značkovém oblečení se stejně značkovým výrazem ve tváři. Hrál rovněž ADJIKKU a celkem správně IMPOSANT FOR LIFE a ostatních dvanáct koní dokombinoval. Sakra kořen... V posledním dostihu jsem vyšel naprázdno, ale starý přítel a krušno horák Dodo, který se mnou nehrál rekordní pořadí v minulém dostihu, svoje první velké pořadí parádně trefil , ale už jen za dvě stě padesát osm korun. Měl radost. Tak jsem ho nechal pít.